RECENZE| Fotografie


Název: Fotografie
Autor: Debbie Rix
Počet stran: 464
Rok vydání: 2019
Nakladatelství: Metafora


Příběh Rachael nás provede komunistickým Maďarskem v padesátých letech, přes uprchlický kemp v Rakousku, přes Londýn, New York a slunečnou Itálii. Kniha dává prostor také vyprávění její vnučky, Sophie, která žije v Londýně. Obě ženy mají v příběhu svou vlastní roli a nakonec se jejich vyprávění setká v podstatě ve stejném bodě, ačkoliv je rozděluje několik desítek let.

Ačkoliv by si čtenář mohl myslet, že se jedná o knihu, která bude typickým ženským čtením, možná až příliš sladká, nemůže být dále od pravdy. Obě ženy ve svých příbězích zažívají různá příkoří, čelí ztrátám a činí srdcervoucí rozhodnutí.

Tím, že je příběh zasazen do různých míst, rozdílných kultur, si čtenář skládá jakousi mozaiku tehdejší doby napříč kontinenty. Díky knize se čtenář dozví i mnohé ohledně mořského hedvábí, tzv. byssus. Také mě velmi zaujal archeologický výzkum na Sardinii, který vedl Rachaelin dědeček.

I když má kniha úctyhodný počet stránek, má určitě co nabídnout, ačkoliv děj může být občas předvídatelný. Většinou mě u podobných knih nejvíce láká a nejvíce baví časová linka z historie, ale Sophiina snaha o to stát se matkou mě zasáhla stejně, jako osud Rachael – možná i více. Její osud není lehký, mít takovou vášeň pro něco, čeho člověk nemůže dosáhnout a pořád se o to snaží, ať padá sebevíc, je bolestné sledovat. Každopádně musím Sophie pro její sílu a odhodlání obdivovat, po každém pádu vstane a ve svém odhodlání pokračuje.

Knihu bych určitě doporučila milovnicím románů, ve kterých se střídají dvě časové linky. Rozhodně se nejedná o úplně odpočinkový román, kde se neřeší vážná témata. Zařadila bych ho mezi takzvané inteligentní romány pro ženy. Jen bych možná nečetla anotaci, protože mi přijde, že prozrazuje zbytečně velkou část děje knihy.

Knihu můžete koupit zde
Děkuji za poskytnutí recenzního výtisku nakladatelství Metafora.

Žádné komentáře:

Okomentovat