RECENZE| Poslední rituál

| | |
Název: Poslední rituál
Autor: Yrsa Sigurdardóttir
Překladatel: Marta Bartošková
Počet stran: 424
Rok vydání: 2014
Nakladatelství: Metafora

Anotace
Harald Guntlieb, mladý muž německé národnosti, přijel na Island, aby se zapsal ke studiu na katedře historie. Ačkoli jej jeho extravagantní piercing i netradiční zájmy zdaleka neřadí mezi nenápadné zjevy, to, čím nakonec šokuje celou univerzitu, nečeká opravdu nikdo. Na profesora, poklidně kráčejícího ke kopírce, vypadne ze dveří Haraldova mrtvola! A aby toho nebylo málo, ještě ke všemu je odporně zohavená. Zavražděnému někdo vydloubl oči a do jeho těla vyřezal záhadný krvavý symbol.
Z vraždy je vzápětí obviněn Haraldův známý a příležitostný distributor drog, ale bohatá rodina zavražděného v jeho vinu nevěří. Proto vyšle na Island bývalého kriminalistu Matthiase a najme islandskou právničku Tóru, aby na vlastní pěst vypátrali pravdu. Ukáže se, že Harald založil spolek, v němž se praktikovala magie, a vášnivě studoval islandské čarodějnické procesy. Postupně vycházejí najevo další podivné stránky Haraldovy osobnosti stejně jako jeho neutěšené rodinné zázemí, skrývající mnoho hořkosti, vin a nedorozumění.
Matthiase s Tórou zavede jejich pátrání nejen mezi členy magického kruhu, ale i do vzdálené minulosti, odkud se vynořuje a zase mizí zlověstný, několik set let starý rukopis. Zdá se, že v Haraldově životě hrál tak důležitou roli, že se mohl stejnou měrou podílet i na jeho násilné smrti.
Kdo ji ale má skutečně na svědomí a co všechno tomu předcházelo, musí tahle sympatická dvojice teprve odhalit...

O knize
Poslední rituál mě zaujal ihned svou anotací. Jelikož jsem fanoušek detektivek a zároveň záhadných a rituálních vražd, musela jsem si knihu přečíst.

Kniha nás mimo jiné zavede do prostředí univerzity, konkrétně na katedru historie. Během celé knihy nám jsou podávány informace ohledně čarodějnických procesů a já osobně jsem se dozvěděla spoustu nových věcí, o kterých jsem neměla ani zdání. Informace nám jsou podávány nenásilně, formou rozhovorů a tím je činí čtivé a poutavé. Kniha je vyprávěna er-formou a největšími hvězdami jsou Tóra s Matthiasem.

Tóra je silná ženská osobnost, která má výborný smysl pro humor a knihu okořeňuje vtipnými hláškami. Jelikož si většina detektivních příběhů zakládá na mrazivé atmosféře a neustálému napětí, byla pro mě Tóřina osobnost velkým potěšením. Kniha neztrácela na napětí, ani na mrazivé atmosféře - pokud jste měli být napjatí, byli jste.

Matthias je typ chlapa, který stráví v koupelně a před šatní skříní delší dobu, než žena. Jeho zvyk oblékat se elegantně za každé situace však mnohokrát přinese zábavu pro čtenáře. Slovní přestřelky mezi ním a Tórou mě bavily celou knihu a jako dvojice mi byli velmi sympatičtí. Ke konci knihy jsem měla pocit, že se Matthias mírně proměnil a jeho arogance a pýcha odpluly kamsi pryč, ale odpustím mu to, protože mě celou knihu bavil.

Osobně mám velmi ráda knihy z prostředí univerzit a na této knize mě hlavně potěšilo to, že jsem měla možnost ocitnout se (alespoň virtuálně) na islandské univerzitě. Celkově i prostředí Islandu bylo skvěle popsáno, měla jsem pocit, jako bych tam byla. Určitě k tomu dopomohlo začínající podzimní počasí za okny. Co se týče čarodějnických procesů a veškerých Haraldových zvyků, tak v tomto jsem byla nadšená. Zajímá mě historie a čarodějnické procesy, ráda jsem se v mnohém poučila a Haraldova osobnost mě fascinovala. Jak se pomalu odkrývalo vše z jeho minulosti, začala jsem ho chápat a bylo mi líto, že jsem se s ním měla možnost seznámit pouze jako s obětí vraždy a dostávat o něm informace zprostředkovaně.

Kniha je napsaná velmi čtivě, neměla jsem problém se začíst. Stránky mi utíkaly pod rukama a já jsem skoro nevnímala čas, příběh mě pohltil a velmi mě zajímal. Autorka píše velmi lehce, rozhovory plynou jemně, bez žádné křeče a čtenář si tak může užívat vtipkování. Osobní problémy Tóry se mi z počátku nezdály jako vhodné, ale postupem času jsem ráda, že jsem se o ní a její rodině mohla dozvědět něco víc. Vyšetřování případu je logické, nikdo se nedostane k žádné informaci jen tak náhodou a konec knihy byl pro mě opravdu překvapující.

Celkové shrnutí
Celkově se mi kniha velmi líbila, historická fakta mě zaujala a ráda jsem se přiučila něco o čarodějnictví. Hlavní hrdinka Tóra mi byla sympatická, její humor jsem měla ráda a užívala jsem si popichování s Matthiasem. Detektivní vyšetřování bylo odlehčeno o vtip a kniha se četla skoro sama. Popisy Islandu jsem si užívala, neměla jsem možnost přečíst si moc knih z tohoto prostředí a musím říct, že bych se tam opravdu někdy ráda podívala. Kniha se mi skvěle trefila do vkusu a já bych ji doporučila všem, které baví historie, čarodějnictví a nebojí se lidí, kteří vybočují z davu. Dávám 5/5 a těším se na další díl.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Metafora.




1 komentářů:

Kristý TheReader řekl(a)...

To je moc pěkná recenze! Škoda, že nemáte GFC, abych vás mohla sledovat a aby se mi vaše nové články zobrazovaly na hlavní stránce bloggeru.

Okomentovat