Název: Sběratel
Autor: John Fowles
Překladatel: Josef Línek
Počet stran: 301
Rok vydání: 2014
Nakladatelství: Kniha Zlín
Anotace
Autorovu románovou prvotinu inspirovala novinová zpráva o
únosu dívky a jejím věznění v londýnském protileteckém krytu. Věznitel
Frederick Clegg je psychopatický sexuální deviant, který si díky výhře v
loterii může dovolit přestat pracovat a „starat se“ jen o svou zajatkyni. Takto
realizuje svou touhu po vztahu s krásnou ženou a po manželství, které by mu
otevřelo dveře do bohatšího a kultivovanějšího světa. Clegg je v podstatě
mírný, nenásilný člověk, který ale nechápe, že plnohodnotný lidský vztah může
vzniknout a rozvíjet se jen ze svobodného rozhodnutí. Miranda, studentka
výtvarných umění a nadaná kreslířka, Clegga intelektuálně i osobnostně výrazně
převyšuje. Je si toho vědoma a dokáže jím obratně manipulovat. Tragické
vyústění své situace však odvrátit nedokáže.
Kniha o psychicky narušeném chlapíkovi jistě zaujme už
svou anotací. Slibuje sondu do duše labilního člověka a náhled do mysli vězněné
osoby. Pojďme se podívat, zda splní tyto předpoklady a poskytne vám kvalitní
četbu na podzimní večery.
Kniha je rozdělena celkem na tři části, první částí nás
provází Clegg, druhou částí Miranda a třetí část je závěr.
Clegg je, jak už jsem zmínila výše, psychicky narušený
muž. Kniha je vyprávěna částečně z jeho pohledu, díky čemuž má čtenář možnost
skutečně se vžít do člověka, který má poněkud pokřivený pohled na svět. Z každé
věty přímo sálá skutečnost, že je Clegg trochu níž na intelektuálním žebříčku a
jeho svět je jiný než u většiny normálních osob. Při čtení máte pocit, že je
autor buď skvělý vypravěč a že se skvěle dokáže vžít do labilní osoby a podat
to tak, aby měl čtenář pocit, že to psal přímo někdo takto postižený, nebo že
je sám autor psychopatický.
Pro vyjadřování Clegga autor využívá jednoduchého jazyka,
čímž je dosaženo efektu vytvoření prosťáčka. Díky krátkým a jednoduchým větám
čtení ubíhá rychle, ovšem zarazilo mě, že chybí uvozovky u vět, které vyřkne
sám Clegg, což je občas mírně matoucí. Tato kniha je důkazem toho, že v každém
napínavém a čtivém příběhu nemusí téct hektolitry krve a čtenář nemusí
zakopávat o mrtvoly, aby ho čtení bavilo.
Mirandina část příběhu je vyprávěna pomocí jejího deníku,
který si psala v zajetí. Čtenář ihned zaregistruje změnu vyjadřování,
jednoduchého a prostého muže vystřídá inteligentní a silná žena, která se chce
za jakoukoliv cenu dostat na svobodu. Dozvídáme se i něco z Mirandina osobního
života, kterému kraluje pan G. P. Tyto části pro mě ale nebyly tak moc atraktivní,
po čase mě začaly nudit a přála jsem si, aby se vyprávění znovu chopil Clegg.
Jak jsem Mirandu poznávala blíže, přestávala jsem ji mít ráda. Najednou jsem
nevěděla, jestli mám litoval ji, nebo Clegga.
Miranda se pochopitelně první dny v zajetí obávala toho,
co se s ní bude dít. Jak ale Clegga poznávala blíže, pochopila, že je to mírný
a v podstatě neškodný člověk, který ji chce vlastnit, ne ublížit. Opovrhovala
jeho nižším intelektem a láskou k ní, tím, že jí podlézal, aby ho měla ráda. Z
jejího deníku jsem ale měla pocit, že ona si zažívala to samé, s člověkem,
kterého milovala a který si sám o sobě myslel, že je něco víc, než ona.
Mirandina verze věznění je zkrácenější, než Cleggova,
autor pouze popisuje zásadnější situace, které jsme se dozvěděli už od Clegga
tak, jak se staly z Mirandina pohledu. Většinu místa v jejím deníku zabralo
líčení dřívějších časů, kterým si zpříjemňovala chvíle v zajetí. Z popisu
věznění se tak dozvídáme zkrácené informace a hlubší pohled do duše vězněné
osoby mi to neposkytlo.
Nejlepší částí celé knihy pro mě byla část závěrečná.
Konec je mrazivý, překvapivý a jako vzpomínka na knihu vás bude provázet
neutuchající myšlenka na to, co se dočtete v posledním odstavci. Já o tom
přemýšlím ještě teď.
Celkové hodnocení
Celkově se mi kniha líbila, od Cleggova vyprávění jsem se
nemohla odtrhnout a opravdu mě nadchla autorova schopnost vcítit se do něj a
poskytnout tak čtenáři skvělý čtecí zážitek. Clegg je hrdina, kterého mi bylo
částečně líto a částečně jsem ho chtěla profackovat, aby se vzpamatoval. Za
jeho vytvoření bych autorovi bez váhání dala celkový počet bodů. Kniha byla
velmi čtivá, ubíhala rychle a jediné, co mi kazilo požitek z tohoto díla, byla
Mirandina část. Bohužel mě nudily pasáže z její minulosti, přišla mi protivná a
celkově nesympatická. Největším překvapením pro mě byl konec. Za Mirandinu část
ubírám jednu bichličku a dávám knize celkové 4 bichličky z 5.
Žádné komentáře:
Okomentovat