RECENZE| Žena v černém - Anděl smrti



Název: Žena v černém - Anděl smrti
Autor: Martyn Waites
Překladatel: Blanka Berounská
Počet stran: 216
Rok vydání: 2014
Nakladatelství: Metafora

Žena v černém nás tentokrát vezme do svého Domu u Úhořího močálu během druhé světové války, kdy na Londýn prší bomby a všichni se bojí o své životy. Dvě učitelky a skupina dětí utíkají na venkov, kde chtějí klidně přečkat válku ve zpustlém domě na ostrově, ke kterému vede příjezdová cesta zaplavovaná v době přílivu vodou. Nicméně nikdo z nich netuší, že na ně v domě čeká něco mnohem horšího, než bomby padající z nebe. Něco, co jim nedá spát.


Žena v černém je klasika mezi horory. Já jsem bohužel neměla možnost přečíst si knihu od Susan Hillové, ale viděla jsem její filmové zpracování, které bylo podle mého názoru opravdu povedené. Když jsem si všimla, že je vydané volné pokračování této klasiky, chtěla jsem si ho přečíst. Obal knihy je pěkný, zaujala mě kombinace ostnatého drátu, červeného nápisu a záhadné ženy v černém.

Kniha se odehrává během druhé světové války, kdy jsou velká města nebezpečná a z toho důvodu se dvě učitelky rozhodují odvést skupinu dětí do bezpečí na venkov. První z učitelek, přísná ředitelka Jean, je na pohled silná a vůdčí osobnost, která chce mít všechno a všechny pod kontrolou. Miluje pořádek, vyžaduje poslušnost, ale tak trochu jí chybí empatie. Oproti ní její mladší kolegyně Eva chová k dětem vřelé city a nebojí se je dát najevo, je přívětivá, usměvavá a ochotná všechny vyslechnout. Nicméně si sebou nese cosi z minulosti, něco, z čeho má výčitky svědomí.

Během cesty na venkov se Eva ve vlaku seznámí s pilotem jménem Harry, který jede shodou náhod na to stejné místo, jako oni. Harry je sympatický muž s jiskrou v oku, který se Evě ihned zalíbí a v jeho blízkosti se cítí bezpečněji. Kromě dospělých se v knize samozřejmě vyskytují děti. V jejich partě můžeme najít
všechny možné typy dětí, které existují - šprta, násilníka, jeho přisluhovače, zvědavce, toho, který je věčně potichu a nechce si s nikým hrát a snad i nějaké to normální, obyčejné dítě.

Příběh sleduje střídavě více postav. V jedné chvíli můžeme být s Evou a vědět, co si myslí a co cítí, v druhé chvíli se zaměříme na Edwarda, jedno z dětí, které ztratilo maminku a odmítá mluvit a v další chvíli odbíháme do tmavých koutů, kde trpělivě vyčkává Žena v černém.

Pokud budete tuto knihu číst ve dne, moc vám toho nedá. Hlavně pokud jste zvyklí na napětí. Doporučuji knihu číst až venku padne tma a nebudou vás rušit běžné zvuky ulice. Čtení bylo místy opravdu napínavé, několikrát jsem se přistihla, že jsem se lekla při nečekaném zvuku a bála jsem se ohlédnout za sebe, jestli tam náhodou někdo nestojí. Kapitoly jsou krátké a končí v takových momentech, kdy musíte číst dál a dál, takže čtení utíkalo velmi rychle. Nicméně jsem postrádala vývin postav. Všichni mi přišli pořád stejní, ačkoliv si prošli už nějakou tou hrůzou. Chápu, že v hororovém románu nemůžu očekávat hlubokou psychologii postav, ale trochu se jí věnovat by taky neškodilo.

Žena v černém - Anděl smrti jako volné pokračování své slavné předchůdkyně nepřináší nic moc nového, pointa příběhu je stále stejná, protože je stále stejná i Žena v černém. Pokud ji někdo uvidí, zabije dítě. To je stará známá pravda, se kterou každý tuto knihu otevírá. Kniha se tedy musí postarat o jiná překvapení, která vám naservíruje, aby vám zpříjemnila požitek z příběhu. Druhá světová válka je takové okrajové zpříjemnění, které se příběhu dotýká pouze tím, že okolo hlavních hrdinů padají bomby. V průběhu knihy se seznamujeme s domem, s jeho záhadnou obyvatelkou, s tajemnými zvuky uprostřed noci a čekáme, kdo to první odskáče. Jak už jsem řekla, pokud čtete v noci, určité napětí pocítíte. Čekala jsem na konec knihy, doufala jsem v pořádnou hororovou scénu, u které mi bude běhat mráz po zádech a budu se bát zhasnout světlo. Bohužel mi poslední stránky přišly už natahované, kdy jsem věděla, že to dávno mohlo skončit, ale přišel zvrat, který to natáhl o dalších 10 stran u kterých jsem se tolik nebavila. Nicméně poslední strana mě
opravdu překvapila.

Knihu hodnotím celkově dobře, užila jsem si napětí, chvílemi jsem se hezky bála a čtení mi ubíhalo rychle. Styl, jakým byla kniha psaná, byl příjemný, nikde jsem se nezadrhávala a díky krátkým kapitolám se dá kniha zvládnout za jeden večer. Bohužel mi chyběla propracovanost postav a konec jsem si neužila tak, jak jsem nejspíš měla. Pokud se chcete bát, máte rádi duchy a nevadí vám opakování stejného námětu v knize, určitě Ženu v černém - Anděla smrti doporučuji. Dávám 3 bichličky z 5.

Za poskytnutí recenzního výtisku velmi děkuji nakladatelství Metafora.




2 komentáře:

  1. Pěkná recenze. :) Myslím si, že si ale dříve přečtu bestseller od Susan Hillové a potom až tohle a uvidíme. :)

    OdpovědětVymazat
  2. Děkuju! :) Určitě přečti, taky bych se k ní ráda někdy dostala, bohužel teď jsem neměla tu možnost. :)

    OdpovědětVymazat