RECENZE| Christiane F. - Můj druhý život

| | |

Název: Christiane F. - Můj druhý život
Autor: Christiane Vera Felscherinow
Překladatel: Nora Obrtelová
Počet stran: 296
Rok vydání: 2014
Nakladatelství: Oldag

Autobiografická kniha nejznámější německé narkomanky Christiane F., "dítěte ze stanice Zoo". V knize objevujeme život Christiane po událostech knihy My děti ze stanice Zoo. Příběh nás zavede na policejní stanici, mezi slavné rockové hvězdy, na Řecké ostrovy, ale také budete svědky narození jejího syna. 


Dostává se vám možnost přečíst si, jak to s Christiane F., slavnou německou narkomankou, skutečně dopadlo a jak se vypořádala se svou drogovou minulostí.

Začátek knihy se stručně vrací k "dětem" a ukazuje, jaké strasti a slasti provázely Christiane při vydání knihy a následně i při natáčení a vydání filmu. Nikdo jistě nepochybuje, že to neměla jednoduché, ale dá se říci, že si tento život vybrala sama.

Christiane má sklon k těžké závislosti na drogách a po přečtení "dětí" asi málokdo věřil, že se k drogám už nikdy nevrátí. Přesto nás naše přirozená zvědavost nutí k tomu, abychom se přesvědčili, zda-li tomu tak opravdu je, nebo zda se mýlíme. Důležité jsou taktéž okolnosti, které Christiane vedou k tomu, aby měla život takový, jaký má. Přiznávám se, že jí vůbec nerozumím a jako hlavní hrdinku ji nemohu pochopit a vžít se do ní. Ovšem musím uznat, že na mnohaletou narkomanku vypadá Christiane skvěle, o čemž se můžeme přesvědčit z obalu knihy.

Přirozená zvědavost je přesně to, co nás nutí otevřít tuto knihu. Pokud očekáváte vyprávění o tom, jaké to s Christiane bylo dál a jaký momentálně vede život, nemůžete být zklamáni. Tuto knihu ale nelze srovnávat s "dětmi", neboť tato skandální zpověď třináctileté narkomanky nelze překonat.

Na pozadí příběhu Christiane ubíhají skutečné události a některé z nich jsou skutečně zajímavé, například
drogová scéna v Curychu na Platzspitzu, kde byly drogy volně prodávány a konzumovány. Příběh Christiane je mnohdy matoucí, obzvlášť při orientaci v jejích momentálních partnerech. Christiane se snaží vyprávět příběh chronologicky, ale občas se vyskytne případ, kdy se vrací do dávných let. Případ padesátileté narkomanky ovšem není tak neobvyklý, ani překvapující jako byly "děti" a není bohužel ani tak čtivý. Christiane se jako mladá nebála upřímnosti a nebála se ohromit čtenáře svým životním příběhem. Starší Christiane se snaží vysvětlit, proč se chová zrovna takto a snaží se přesvědčit své okolí, že je velmi dobrou matkou pro svého syna. Možná se snaží přesvědčit i sama sebe. Možná i díky tomu má čtenář pocit, že mu Christiane neříká tak úplně všechno a že se mu snaží zatajit několik úletů s drogami.

Pokud jste četli knihu My děti ze stanice Zoo, určitě si přečtěte i tuto. Jak sama Christiane říká, je s podivem, že se dožila jednapadesáti let. Přečtěte si, jaký byl její život od dětských let k těm dospělým a jakým způsobem ji ovlivnila droga. Ať už Christiane přibarvila příběh jakýmkoliv způsobem, určitě bude čistší, než jaký vám podávají dnešní média. Knize dávám 3 bichličky z 5.


6 komentářů:

Bastera řekl(a)...

Doufám, že se k ní taky brzy dostanu :)

Jeannette řekl(a)...

Určitě si na ní brzo udělej čas, je to zajímavé :)

Ava řekl(a)...

Taky bych si ji ráda přečetla, hezká recenze :)

Jeannette řekl(a)...

Děkuju :) Určitě přečti, je dobré vědět, jak dopadla.

Eva C řekl(a)...

O knize jsem už četla mnohé, vylíčila si jí hezky barvitě :-) Momentálně ji v plánu nemám, ale třeba jednou...:-)

Jeannette řekl(a)...

Děkuju :) No ono hlavně tahle knížka není moc na letní čtení, já jsem si jí všimla v knihovně přítelovy maminky a musela jsem si ji hned přečíst :)

Okomentovat