RECENZE| Fenomén

Název: Fenomén
Série: Legenda #2
Autor: Marie Lu
Počet stran: 344
Vydavatel: CooBoo

Upozornění: Čtení recenze na vlastní nebezpečí, pokud jste nečetli Legendu!
V druhém díle Legendy se June a Day přidávají k Patriotům a ačkoliv se jim nechce, tak nemají na výběr. Day má problémy s nohou a potřebuje nutně operaci, kterou by si sami dovolit nemohli a navíc chce pomoci s hledáním bratra. Republika se otřásá v základech, starý Elektor zemřel a vlády se ujímá jeho syn Anden - obyvateli nepřijímaný a bez jakéhokoliv respektu. Patrioti chtějí nastolit novou vládu, udělat z Republiky místo, kde by každý chtěl žít a k tomu by jim měli pomoci Day a June - tím, že zabijí nového Elektora. June je poslána na misi, kdy má přesvědčit Andena, že ji na něm záleží a potom ho zradit a předat na smrt. Ale začínáme zjišťovat, že nový vládce není takový, jako jeho otec, že má s Republikou dobré plány a jeho smrt by vedla spíše ještě k většímu chaosu. Jak se s tím vyrovná June a Day?

Na Fenomén jsem se těšila, vrhla jsem se na něj hned po dočtení Legendy. A nebudu tady zbytečně zdržovat, hned se na to vrhnu. Začátek nuda. Nebo aspoň pro mě. Zhruba tak prvních 150 stránek bylo naprosto o ničem. Kdyby se to napsalo ve zkratce, bylo by to lepší. Měla jsem štěstí, že jsem druhý díl začala číst hned po prvním, protože bych byla jinak pěkně zmatená. Mám ráda, když se na jedné stránce shrne, co se stalo v minulém dílu. Nejsem extra zapomnětlivá, ale pokud bych si mezi díly přečetla několik knížek, měla bych problém dát dohromady děj Legendy. A tak to má myslím každý, neškodilo by tedy připomenout zásadní zvraty a zápletky prvního dílu.

Pro mě nejhorší část je všudepřítomná láska. Knihu vydalo CooBoo, takže člověk musí očekávat, že to nebude bez lásky a bez vztahů a podobně. Ale jako tohle? První díl se tolik netočil kolem lásky, první díl byl spíš kolem děje v Republice, popisoval chudou stranu obyvatelstva, jak den za dnem živoří a přejí si lepší budoucnost. Popisoval bohatou část města, jejich kariéru, školy, večírky... A do toho vstoupil příběh Daye a
June, ačkoliv se přiznávám, že bych je spíš brala jako dva kamarády na život a na smrt, než jako pár. Ale přesto to nebyl zásadní zvrat v knize. Bohužel o Fenoménu nemůžu říct to samé.

Celou knihu jsem měla dojem, že čtu jen jakousi červenou knihovnu a k tomu na pozadí možná trochu dystopický příběh. Já teda nevím, ale pokud by mi šlo o život a měla bych strach, jestli všechno vyjde tak, jak má, neřešila bych, jestli je můj partner to nejlepší. Jestli se ke mě hodí. Vždyť je to jedno, jestli bych umřela, tak už by to stejně bylo jedno. Nejdůležitější je dostat se z nebezpečí a potom možná až bude všechno v pohodě vyřešit, jestli je ten či onen správný životní partner. Pokud ale máte rádi milostné trojúhelníky nebo ještě větší úhelníky, tak vám knížka sedne.  A jen tak mimochodem, nelíbilo se mi, jak se vyvinul Metias. Ne že bych měla něco proti takovým věcem, to vůbec, ale tady mi to přišlo trochu mimo mísu a skoro jako by to tam autorka vymyslela na poslední chvíli, protože v Legendě jsem si žádného takového náznaku nevšimla.

Ráda bych ale o knize řekla i něco pozitivního. Pokud se konečně dostalo na nějakou akci, tak to stálo za to. Bylo to napínavé, čtivé a museli jste obracet stránky pořád dál a dál. Dokud jste zase neuvízli v nějakém rozhovoru June a Daye, které mi přišly naprosto od věci. Ze začátku jsem je měla ráda. Ale postupem času jsem si přála, aby se jejich vztah vyvinul jinak. Už mi byli nějak ukradení. Konec, z kterého je každý na prášky, byl pro mě jen něco jako pokrčení ramen a "no a?". To, jak to dopadlo, mi přišlo přehnané, jen aby měla autorka námět na další díl. Přitom by tyhle dva bohatě stačily.

Celý příběh byl opět silně předvídatelný. Až na ten konec. Ten jsem nečekala ani já. Jen pro mě už nebyl šokujícím odhalením, kdy bych musela nutně sahat po třetím dílu a dozvědět se, jak to dopadne. Jestli se mi někdy dostane do ruky, tak si ho přečtu, ale sama ho intenzivně shánět nebudu.

Omlouvám se čtenářům, kteří tuto knihu mají rádi a kterým se líbila, ale každý máme jiné chutě a do mých bohužel Fenomén nezapadá. Vím, že tu nebude nejspíš nikdo, kdo by se mnou souhlasil, ale toto je bohužel můj názor a nechci nikomu lhát. Ne že bych tu knihu nesnášela, jen jsem chtěla poukázat na věci, co mi byly proti srsti. Chvílemi jsem měla pocit, že Legendu psal někdo jiný. Škoda, že není Fenomén napsán v podobném duchu jako první díl. Kniha je pro mě průměrná, tudíž dávám 3/5.




Žádné komentáře:

Okomentovat